Vojáci v zahraničních misích nejsou žoldáci.

Čeští vojáci bojující v zahraničních misích nejsou oprvženíhodní žoldáci, jsou to profesionálové na které bychom naopak měli být hrdí.

Pokaždé když se v médiích objeví zpráva o zabití českého vojáka v zahraniční misi vyvolá to u určité části českého obyvatelstva výkřiky o žoldácích a podobné nesmyslnosti. Doporučuji, aby si nejprve ujasnili o čem to vlastně mluví. Žoldák je totiž sice voják pobírající plat, ale je to zároveň i voják, kterého k válce nevedou žádné ideologické, národností či politické důvody. Žoldákem naopak není profesionální příslušník armády vlastního státu. Tedy stručně řečeno čeští vojáci jsou profesionálové, nikoli žoldáci.

To jen k pojmům. Dále by bylo vhodné, aby lidé vzali konečně na vědomí, že je tomu pouze několik málo let, co armáda našeho státu není jiným armádám pro smích, ale dokonce si získává respekt. Je to právě díky existenci jednotek zvláštního určení nasazovaných zejména v zahraničních misích. O našich vojácích se s úctou vyjadřují takové kapacity jako britští SAS nebo americké speciální síly. Když si představíte stav armády v předlistopadové době je to zhruba stejný rozdíl jako mezi Škodou 120 a Škodou Superb. Občané každého státu by na takovouto armádu, takovéto vojáky měli být hrdí bez ohledu na to, v jakých bolestech k tomuto přerodu docházelo. Nicméně zejména v Čechách je jaksi "trendovější" nadávat na všechno a na všechny.

A pro pacifisty dodávám, že, ač nejsem příslušníkem žádné militantní skupiny a nesnáším individua nosící maskáče nejraději i do postele, ne s každým lze jednat. Pár zemí Evropy jako například Francie trpí utkvělou představou, že vše se dá nějak okecat. To bohužel nedá a byl by to námět na mnohem rozsáhlejší článek. Nicméně když se už i NATO rozhoupe k akci většinou jde o pěkný průšvih a je skutečně důvod tam vojáky poslat. Jsme členy NATO a to je závazek. Rozhodně lepší je členství v alianci, která nám dovolí o určení svých vojáků spolurozhodovat než tuto informaci dostávat příkazem jako tomu bývalo. A bohužel nemáme bankovní systém Švýcarska abychom si mohli dovolit neutralitu. Druhá otázka je, zda by tohle například teroristy zajímalo.

Tedy nemyslím si že vojáci v těchto misích jsou nějací světci, to se od nich v podstatě ani nechce. Dále je samozřejmě jasné, že si svou práci vybrali sami a akceptovali s ní spojená rizika. Nicméně i oni mohli jít pracovat třeba do soukromé ochranky. A ano i jiní vojáci nebo policisté akceptují to riziko zabití. Jenže ani u jedněch nelze říci vybrali si to tak co. Jde tu o to, že kdyby se takhle rozhodovali všichni nemáme policii a nemáme vojáky. Přestala by kvůli tomu zločinost a války? Asi těžko. Takže obecně řečeno příslušníci všech bojových jednotek jsou potřeba a my bychom měli být rádi, že jsou ochotni pro svou práci riskovat své životy. Je to jejich volba ale také jejich statečnost, to že ji někdo jiný nemá mu nedává právo na tyto lidi nadávat.

Voják který zahynul v Afghánistánu byl stejně jako ostatní profesionál. Svou práci si vybral, dostal za ní zaplaceno a počítal s tím, že ho mohou zabít. K výběru ho možná vedla touha po dobrodružství, možná i víra v to, že hájit zájmy své země je prestiž. Tohle ale není pro nás občany důležité. Důležité je, že do té války šel a dal najevo lidem, kteří si s námi rozhodně moc pokecat nechtějí, že se najdou tací, kteří se jim dost účinně postaví. Buďme rádi že tomu tak je, s nepřítelem je rozhodně lepší bojovat na jeho území.